Povedla se návštěva Mezinárodní výstavy koček v Mostě
Ano, vážení. Povedlo se mi vydobít si naše vozítko jen pro sebe a vzít naší maminu Maruš, segruš Jituš, neteř Mínu a moji maličkost na Mezinárodní výstavu koček , která se konala ve dnech 12. a 13.5.2012 v nedalekém Mostě. Již cesta probíhala za obvyklého špičkování a veselí, neboť před námi byla vidina prohlídky krásných zástupců různých plemen našich oblíbených zvířátek, též nákupy nutných chovatelských potřeb, jako jsou pokoušítka, šantí pytlíčky, rostlinky a Domi též skeepru, no a přede mnou navíc setkání s chovatelkou Hankou Hrubou z Matýskovy domovské chovné stanice Cernunnos,CZ.
Po vstupu do Repre nás překvapilo, kolik lidiček už je zde dopoledne na prohlídce.Tlačily jsme se davem,abychom našly každá svoje oblíbené plemeno a okoukly "konkurenci". Konkurenci opravdu v uvozovkách, protože kluci výstavy, k naší lítosti, špatně snáší. Mína tedy vyhlížela devony, segruš sibiřky, společně pak ragdolly a já Hanku a norské lesní kočky.
Velmi milým překvapením pro mě bylo setkání s Matýskovým dědečkem Eminemem od Věže.Toho jsem tu opravdu nečekala! Je mu už 10 let,ale je pořád fešák! Hrdě jsem se chovatelce přiznala k příbuzenskému vztahu a popřála jí hodně zdaru.Také mě potěšila větší účast norských lesních . Hodně bylo zastoupeno britek, exotických a perských koček. Klasicky vedly mainky, ale objevily se( i když v malém počtu,ale přece) habešanky, ocikati a devon rex. Co pro nás ale bylo zklamáním, zastoupení plemene ragdoll a sibiřek snad jen jedním zástupcem!
Kdo na výstavě nechyběl, byl p.Zdeněk Gorgoň, šéfredaktor a fotograf, obrněný božskou trpělivostí při práci s kočkami, v jedné osobě.
Co jsme si nemohly nechat ujít, bylo posuzování. Připletly jsme se k roztřelu na BIS (postoupil p.Libor Šula s mainskou mývalí) a vyslechly si posuzování p.Dariny Tarabini na zástupce téhož plemene.
Samozřejmě došlo na tolik očekávané setkání s Hankou. Ta, bohužel, nevystavovala, za to se dostavila s dceruškou, s nabídkou nádherných pokoušítek, hraček pro kočky a také s krásnými šperky z cínu a kamenů - jak jinak, na téma převážně kočičky, nebo kočičky a také kočičky...
Probraly jsme Matýska, Hančinu kočičí rodinu, zdraví a výstavu. Bohužel měla Hanka jiné povinnnosti, proto jsme rozhovor zkrátily na nutné ( pro nás o to cenější) minimum.
Když jsme se rozloučily, vyrazily jsme nedočkavě na nákupy. Každá jsme pořídily nějakou tu drobnost pro kluky a holky, Minuška zakoupila skeepr pro svoje očekáváné devoní koťátko Pollynku a pomalu jsme vyrazily k domovu.
Co říci závěrem?Na výstavě jsme kvůli našemu chatrnému zdraví strávily asi tak hodinku, ale ta úplně stačila k nasátí výstavní atmosféry, která mě velmi přitahuje, k milému setkání s přítelkyní, k obdivování nádherných zástupců kočičích krasavic a pohledných gentlemanů...a k závěru, že nejkrásnější jsou ti naši kočičáci doma, protože jsou naši a my jejich.
