Povedlo se a nepovedlo :-D
Trošku zmatečný nadpis tohoto článku,že? Tohle je přece rubrika o tom,co se povedlo, ale myslím, že v závěru je jasné, že se přece jen zadařilo. Tak tedy, od příchodu Matýska do naší rodiny uběhl už více jak jeden rok a já můžu skonstatovat, že velice dobře zapadl do naší smečky a s Oskárkem vytvořili nerozlučnou dvojku. Jak moc nerozlučnou se ukázalo, když byl Oskárek několik dní hospitalizován u pana doktora Frýby kvůli nemoci. Matýsek brášku pořád hledal, volal ho, hrát si moc nechtěl...prostě se mu stýskalo zrovna tolik jako nám. Ale k tomu veselejšímu. Jak jsem psala v úvodu Kocouřího blogu, Oskárek začínal být tak trošku solitérek a skoro jsme o něm nevěděli. Po příchodu Máťušky velice ožil a ujal se role taťky. Prcka(tedy, tenkrát ještě prcka) pořád umýval, neustále se k sobě mačkali a také se pořád prali a honili. To jim zůstalo dodnes, jen s tím rozdílem, že Matýsek už Oskárka přerostl a suveréně ho přepere. Jsem tedy ráda, že se povedl náš cíl a kluci si padli do oka. Co se ale nepovedlo, byl můj záměr se škrabadlem.Psala jsem o tom už v kocouřím Deníčku, myslela jsem, že když klukům pořídím nové škrabadlo do obýváku, budu se moct v klidu, a hlavně v sedě, podívat na telku. Jak hloupá představa! I zde se projevila kocouří jednota a souhra, a výsledky mého záměru můžete vidět na fotografiích.Takže, vlastně se všechno povedlo! Díky našim dvěma uličníkům máme stále o zábavu postaráno a jsme moc rádi, že je máme.