Vážení,
vítejte na Kocouřím blogu. Jak z názvu vyplývá, tento blog je věnován kocourům.
Přesněji řečeno, našim dvěma kocourům.
Kluci, jak jim rádi říkáme, jsou naše srdíčka a uličníci v jednom.
Oskárek, vlastním jménem Al Capone Oskar Legenda Bastet,CZ, se narodil 18.7.2009 v chovné stanici plemene Ragdoll Karin Filipčukové z Prahy.
Slyší též na jméno Pipinka, Mimino, Šulínek...(jak přišel k té poslední přezdívce, bych se asi raději nezmiňovala).
Oskárek je správný ragdollí kluk a povahou je to prostě „láááááááásenka“! Pravda, někdy dělá čest svému jménu z rodokmenu a rošťačí po vzoru slavného mafiána, ale pak si sedne ke krabičce s pamlsky, důrazně na ni zaklepe pacánkem a udělá na nás ty svoje „oči“....
Po čase ale Oskárek trošku zlenivěl. Také nám bylo líto, že je sám doma, když jsme v zaměstnání.
Rozhodli jsme se proto pořídit mu brášku. Když jsem na netu viděla fotky Emíra Cernunnos,CZ z chovné stanice Norské lesní kočky Hanky Hrubé z Přelouče, byla to láska na první pohled! Z Emírka, narozeného 3.7.2010, se stal Matýsek a my si ho v listopadu 2010 přivezli domů. V Máťuškovi převládá spíše ten uličník, ale jeho láskyplné vášnivé projevy naplňují mé noční hodiny... a tehdy je mu vše odpuštěno. Jako zástupce svého plemene je Matýsek velkým chovatelským úspěchem, protože je první modré koťátko Norské lesní kočky narozené v tuzemském chovu.
Příchod Matýska obrátil Oskárkův poklidný život vzhůtu nohama!
Oba kocourci se velmi rychle spřátelili, respektují se, ale umí se i pořádně poprat. Tuto činnost nejraději provozují, když je čerstvě vyluxováno a já pak "lezu po čtyřech" a sbírám následky jejich rvačky.
Z výše uvedeného je jasné, že kluci jsou pro nás vším.
Děkuji proto oběma našim chovatelkám za ty nádherné bytůstky a vyjadřuji hlubokou úctu a obdiv k jejich chovatelské a výstavní činnosti, kterou se zájmem sledujeme.
Též děkuji slečně Jitce Pokorné, majitelce krásného kocourka Evanse Aksarah Bhutani,CZ za myšlenku a podporu při zakládání těchto stránek.
A v neposlední řadě musím zmínit i svoji sestru Jitku, hrdou mamču Oskárkova brášky Artíka, sibiřské kočičky Pepiny, a ragdollí slečny Rimini Legenda Bastet, CZ.
Pepinka už, bohužel, odešla za Duhový most a patří jí velká vzpomínka, jakož i Mýšovi Koníkovi, kocourkovi mé neteře Dominiky. Myslíme na vás všechny v kočičím nebi!
Moje milovaná sestra mě přivedla k lásce k chlupatým kožíškům. Byl to jeden z mnoha jejích úžasných počinů, za který jí budu nadosmrti vděčná. Děkuji, drahá.
Příjemnou zábavu přejí
Oskárek, Matýsek a Oskarovamamča
Výstava Jezeří
24. 6. 2015
Vážení přátelé,
dne 20.6.2015 byla zahájena vernisáží prodejní výstava obrazů Petry Menclíkové - Horové s verši a příběhy Martiny Jírové s názvem Příběhy, mýty a legendy. Obrazy, které můžete shlédnout v úžasných prostorách zámku Jezeří na Mostecku, vznikaly v rozmezí tří let a zrovna tak jejich doprovodné básně.
Krásné dekorace zhotovila paní Pavlína Houšková. Všechny tři zmíněné ženy jsou v příbuzenském poměru a mají velmi kladný vztah k zámku i přehradě Jezeří.
Představujeme autorky:
PETRA MENCLÍKOVÁ – HOROVÁ
Autorka obrazů, amatérská malířka,(*1974), je rodačkou z Horního Jiřetína.
Zaměřuje se na kresby s tématy legend, mýtů a fantasy. ...
Je velkou obdivovatelkou koňské krásy, svých dvou chrtů a hrdou matkou dcer Barborky a Moniky.
Otevřeně nesouhlasí s prolomením těžebních limitů v Horním Jiřetíně.
K zámku Jezeří a k jeho okolí má velmi vřelý vztah. Některé místní motivy ztvárnila i na svých obrazech
.
Kromě malování se věnuje též fotografování, výrobě kostýmů a pořádání dětských dnů pro děti v rodném Jiřetíně.
Zajímá se o čarodějnictví, okultismus, a příběhy a předměty s tím související.
Má bohatou fantasii a představivost, kterou dokáže přenést detailně na malířské plátno.
MARTINA JÍROVÁ
Autorka básní a příběhů,*1971, je rodačkou z Chomutova. S Petrou Menclíkovou - Horovou úzce spolupracuje a texty k obrazům podtrhuje jejich atmosféru.
Je hrdou majitelkou dvou kocourů a matkou hudebně nadaného syna Čestmíra....
Má velmi blízký vztah k přehradě Jezeří, kde od svých deseti let s rodiči žila a vyrůstala.
K jejím zájmům patří bojové umění Taj Ji, historie a hudb
a průřezem všemi žánry.
Má bohatý vnitřní svět a své pocity ve verších zaznamenává jako příběhy či vyprávění.
Jako inspirace jí slouží rodina, přátelé a chlupatí mazlíčci.
Více na http://imago-et-versiculus-porticula.webnode.cz/
Dojmy autorek
Tak jsme to zvládly! Výstava byla slavnostně zahájena a my si splnily sen. Účast byla nad očekávání hojná. V okamžiku uvítacího proslovu se dostavila i tréma, ale spíše nás všechny ovládly příjemné emoce a dojetí.Ještě jednou děkujeme všem, kteří se podíleli na realizaci : pan Václav Menclík, paní Jitka Marcinová, paní Pavlína Houšková, manželé Chavíkovi, rodina, přátelé, tým zámku Jezeří v čele s kastelánkou Haničkou....a tak bych mohla pokračovat dále. Moc děkujeme, bez vás... bychom to nezvládly! Též děkujeme za kladné reakce a slova povzbuzení po shlédnutí výstavy. Je to pro nás obě hnací motor do další práce. A myslím, že se nebude Petruška zlobit, když tuto výstavu věnujeme její a Pavlínčině mamince a mé tetě, paní Ingrid Horové, Rudolfovi a Otýlii Horovým, dědovi a babičce, kteří již nejsou, bohužel, mezi námi, ale byli by na nás jistě velice pyšní. Myslíme na vás!
Více z vernisáže můžete shlédnout ve fotogalerii nebo ve fotoarchivu pana Vladislava Blahníka
http://album.volny.cz/vblahnik/browse.php?album_id=113832 nebo na FB stránce https://www.facebook.com/vystavajezeri?ref=hl
Galerie obrazů Petry Menclíkové - Horové ke shlédnutí zde: https://www.facebook.com/petra.menclikova.9/media_set?set=a.493019317494713.1073741831.100003599488865&type=3
Poděkování
Děkuji celé svojí rodině, přátelům a kolegům, kteří nás dnes přišli podpořit na výstavu obrazů Petry Menclíkové - Horové a mojí. Děkuji za podporu a... pochopení, děkuji za inspiraci a slova chvály. Děkuji našemu strýčkovi Janovi za tato slova: "Že jsi krásná navenek, to vidím, ale vidím, že jsi krásná i uvnitř."
Děkuji své sestřenici Petrušce za to, že mě donutila psát a za její krásné skicy a obrázky.
(Divoká, Vášeň, Malířka a Vejdi)
Děkuji kamarádkám Karin a Renatě z Prahy za přátelství a inspiraci k básním Inženýrská a Starožitnická. Jsem na vás pyšná, ženy!
Děkuji své neteři Dominice za inspiraci k básni Učitelská.
I na tebe jsme všichni v rodině pyšní, milá neti!
Děkuji své milované sestře Jitce za to, že je. Ve Hvězdě z korálků je řečeno vše.
Děkuji kolegyni Petře za to, jaká je skvělá máma. Bez tebe by, Petruš, nevznikla Mateřská.
Děkuji dceři naší adoptované sestry Regíny, Anetce, za inspiraci k Modelce. Máš náš obdiv!
Děkuji kamarádce Mirce za její úžasný hlas, díky kterému vznikla báseň s názvem Píseň.
Tuto báseň mám velice ráda. Mirko, jsi ohromě statečná!
A v neposlední řadě děkuji Oskárkovi a Matýskovi za jejich krásné kočičí dušičky a básně Kočičí král a Kočičí. Jste ta nejněžnější inspirace!
„Možná“ byla napsána spontánně a stále mi připomíná, že sliby se mají plnit.
A sobě jsem slíbila, že budu psát a psát.......
